|
|
Democracy or Stability in the Maghreb? : Security Policy of the EU towards the Region between 2005 and 2010
Holík, Jiří ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá analýzou bezpečnostní politiky Evropské unie vůči zemím Maghrebu mezi lety 2005 a 2010. Činí tak se záměrem ověřit, nakolik praktická politika odpovídá úrovni politických deklarací. Pomocí analýzy Evropské politiky sousedství a v jejím rámci realizované podpory demokratizace v regionu Severní Afriky chce zároveň přispět k probíhající diskusi, zda je možné Evropskou unii chápat jako tzv. normativní mocnost (Normative Power). První kapitola stručně představuje koncept normativní mocnosti. Následující oddíl se zabývá Evropskou bezpečnostní strategií, přičemž dochází k závěru, že cíl podpory demokracie zaujímá v rámci tohoto dokumentu centrální místo. Třetí část poskytuje historický přehled evropské politiky vůči Středozemí, v jejímž rámci se vztahy EU a zemí Maghrebu rozvíjely, přičemž největší pozornost je věnována analýze Evropské politiky sousedství. Následující kapitola zkoumá úroveň praktické evropské politiky. Skládá se ze tří samostatných případových studií evropské politiky vůči Tunisku, Maroku a Libyi mezi roky 2005 a 2010. Pátá a závěrečná část kvalitativně analyzuje způsob, jakým čtyři faktory (obchod, energetická spolupráce, migrace a terorismus) přispěly ke strukturování vztahů mezi Tuniskem, Marokem a Libyí na jedné straně a Španělskem, Francií a Itálií na...
|
|
|
Pohřební stavby vybraných kmenů severní Afriky v časovém horizontu 4.st.př.Kr. až 5.st.n.l.
Kramerová, Martina ; Stančo, Ladislav (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá pohřební architekturou vybraných berberských kmenů, severní Afriky, jmenovitě Garamantů a Numidů, v časovém horizontu 4. st. př. Kr. až 5. st. po Kr. Nejprve je stručně představen kmen Garamantů a jeho historie. Po tomto úvodu už se práce zaměřuje především na garamantské pohřbívání a jeho architekturu. Jsou zde velice podrobně popsány jednotlivé typy hrobek a především konkrétní památky se svými proporcemi či výzdobou. Další důležitá část práce je věnována kmeni Numidů. Je v ní popsána jeho historie, typy pohřebních staveb a konkrétní monumenty. V práci se také stručně objevují zmínky o národech a stavbách, které funerální stavby a architekturu kmenů oblasti severní Afriky ovlivnily, a také informace o památkách, pro něž se tyto hrobky naopak staly vzorem. Klíčová slova architektura, pohřbívání, Berbeři, severní Afrika, hrobky
|
|
|
Security Policy of the EU towards the Maghreb: Promoting Democracy or Stability?
Holík, Jiří ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou bezpečnostní politiky Evropské unie vůči zemím Maghrebu mezi lety 2005 a 2010. Činí tak se záměrem ověřit, nakolik praktická politika odpovídá úrovni politických deklarací. Pomocí analýzy Evropské politiky sousedství a v jejím rámci realizované podpory demokratizace v regionu Severní Afriky chce zároveň přispět k probíhající diskusi, zda je možné Evropskou unii chápat jako tzv. normativní mocnost (Normative Power). První kapitola stručně představuje koncept normativní mocnosti. Následující oddíl se zabývá Evropskou bezpečnostní strategií, přičemž dochází k závěru, že cíl podpory demokracie zaujímá v rámci tohoto dokumentu centrální místo. Třetí část poskytuje historický přehled evropské politiky vůči Středozemí, v jejímž rámci se vztahy EU a zemí Maghrebu rozvíjely, přičemž největší pozornost je věnována analýze Evropské politiky sousedství. Následující kapitola zkoumá úroveň praktické evropské politiky. Skládá se ze tří samostatných případových studií evropské politiky vůči Tunisku, Maroku a Libyi mezi roky 2005 a 2010. Pátá a závěrečná část kvalitativně analyzuje způsob, jakým čtyři faktory (obchod, energetická spolupráce, migrace a terorismus) přispěly ke strukturování vztahů mezi Tuniskem, Marokem a Libyí na jedné straně a Španělskem, Francií a Itálií na straně...
|
|
| |
|
|
SPOLEČNOST A CÍRKEV NA ÚZEMÍ BÝVALÉ ZÁPADOŘÍMSKÉ ŘÍŠE V 5. AŽ 7. STOLETÍ
Jaroš, Josef ; Veverková, Kamila (vedoucí práce)
Diplomová práce Společnost a církev na území bývalé západořímské říše v 5.-7. století se zabývá vztahy mezi společností a církví konkrétně na území, které ve vymezeném období tvořilo západořímskou říši (5. století), respektive tvořilo nástupnické státní útvary (6.-7.století). Dané období je zvoleno, protože v něm došlo k přelomovému vývoji relace mezi státem, respektive společností a církví a v tomto období lze hledat kořeny dalšího, nejen církevního, vývoje v Evropě. Páté století tvoří určitou předehru, nástup pro zlomové století šesté a sedmé století je pak dohrou, jakýmsi doladěním detailů dalšího směřování katolické církve. Samotným cílem mé práce je analýza, zda, respektive jakým způsobem křesťanství (církev) přispělo k pádu západořímské říše či ho urychlilo, jakým způsobem a přispělo k panujícím poměrům a jaký byl charakter církve jako instituce. Pozornost je věnována nejprve poměrům politickým a hospodářským a následně vztahům mezi církví a společností, tj. pozici církve a křesťanství ve státě (vliv na společnost), vztahu k pohanům, majetku církve a vnitřním teologickým rozepřím ve sledovaném období. Tato práce vychází ze současné odborné literatury zahraniční i české a komparace teorií a interpretací a pramenné literatury.
|
|
|
SPOLEČNOST A CÍRKEV NA ÚZEMÍ BÝVALÉ ZÁPADOŘÍMSKÉ ŘÍŠE V 5. AŽ 7. STOLETÍ
Jaroš, Josef ; Veverková, Kamila (vedoucí práce)
Diplomová práce Společnost a církev na území bývalé západořímské říše v 5.-7. století se zabývá vztahy mezi společností a církví konkrétně na území, které ve vymezeném období tvořilo západořímskou říši (5. století), respektive tvořilo nástupnické státní útvary (6.-7.století). Dané období je zvoleno, protože v něm došlo k přelomovému vývoji relace mezi státem, respektive společností a církví a v tomto období lze hledat kořeny dalšího, nejen církevního, vývoje v Evropě. Páté století tvoří určitou předehru, nástup pro zlomové století šesté a sedmé století je pak dohrou, jakýmsi doladěním detailů dalšího směřování katolické církve. Samotným cílem mé práce je analýza, zda, respektive jakým způsobem křesťanství (církev) přispělo k pádu západořímské říše či ho urychlilo, jakým způsobem a přispělo k panujícím poměrům a jaký byl charakter církve jako instituce. Pozornost je věnována nejprve poměrům politickým a hospodářským a následně vztahům mezi církví a společností, tj. pozici církve a křesťanství ve státě (vliv na společnost), vztahu k pohanům, majetku církve a vnitřním teologickým rozepřím ve sledovaném období. Tato práce vychází ze současné odborné literatury zahraniční i české a komparace teorií a interpretací a pramenné literatury.
|
|
|
Obraz sexuality v moderním arabském románu
Jeníková, Jitka ; Ondráš, František (vedoucí práce) ; Lišková, Iva (oponent) ; Heczková, Libuše (oponent)
Předkládaná práce si kladla za cíl přinést ucelený obraz vývoje ztvárnění sexu a sexuality v moderním arabském románu a zasadit jej do kontextu doby, kultury a náboženství. Na zvoleném vzorku třiceti románů vydaných mezi lety 1934 a 2009 je jasně patrný vývoj jednotlivých ústředních témat, která se během století existence moderního arabského románu neustále opakují. Práce je pro větší přehlednost rozdělená do dvou velkých částí, na ženskou a mužskou sexualitu a dále pak do tematických podkapitol, jež vždy pojednávají konkrétní, s mužskou či ženskou sexualitou související, téma obecně, zasazují jej do kulturně- náboženského rámce, který, pokud je to možné, doplňují historická a statistická data. Následuje pasáž věnovaná analytickému rozboru děl, jež nějakým způsobem sex a sexualitu zachycují, doplněnému překladovými ukázkami z primárních zdrojů. Vedle specifických témat vlastních arabské kultuře jako jsou otázky cti, panenství a s nimi související vraždy ze cti, se text věnuje způsobům pojímání ženské a mužské homosexuality, poznávání vlastního těla a masturbaci, potratu, sexuálnímu násilí, impotenci, neplodnosti a prostituci. Zabývá se také ženskou obřízkou, jakožto lokálním jevem spjatým v arabské oblasti výhradně s Egyptem a Súdánem. Z předkládaných textů je patrný vývoj k četnějšímu a...
|
|
|
Specifika trhu a investiční příležitosti v zemích Blízkého východu a severní Afriky
Gembčík, Lukáš ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Černá, Klára (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou obchodování a charakteristikou podnikatelského prostředí v převážně arabských zemích regionu Blízkého východu a severní Afriky. Jejím cílem je poskytnout ucelený přehled informací nutných k úspěšnému podnikání, investování a obchodování v těchto zemích a v rámci svého obsahu se zaměřuje na jednotlivé aspekty ekonomických, geopolitických, legislativních, sociálních a kulturních specifik. Pozornost je věnována také podpůrným faktorům při rozhodování o vstupu na tento trh, tedy úrovni infrastruktury a lidského kapitálu. V závěru práce pak dochází k hodnocení současného postavení jednotlivých zemí v oblastech liberalizace obchodu, investiční atraktivity a celkového podnikatelského prostředí a jsou také nastíněna možná východiska pro úspěšný budoucí rozvoj tohoto regionu.
|
|
|
SPOLEČNOST A CÍRKEV NA ÚZEMÍ BÝVALÉ ZÁPADOŘÍMSKÉ ŘÍŠE V 5. AŽ 7. STOLETÍ
Jaroš, Josef ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce Společnost a církev na území bývalé západořímské říše v 5.-7. století se zabývá vztahy mezi společností a církví konkrétně na území, které ve vymezeném období tvořilo západořímskou říši (5. století), respektive tvořilo nástupnické státní útvary (6.-7.století). Dané období je zvoleno, protože v něm došlo k přelomovému vývoji relace mezi státem, respektive společností a církví a v tomto období lze hledat kořeny dalšího, nejen církevního, vývoje v Evropě. Páté století tvoří určitou předehru, nástup pro zlomové století šesté a sedmé století je pak dohrou, jakýmsi doladěním detailů dalšího směřování katolické církve. Samotným cílem mé práce je analýza, zda, respektive jakým způsobem křesťanství (církev) přispělo k pádu západořímské říše či ho urychlilo, jakým způsobem a přispělo k panujícím poměrům a jaký byl charakter církve jako instituce. Pozornost je věnována nejprve poměrům politickým a hospodářským a následně vztahům mezi církví a společností, tj. pozici církve a křesťanství ve státě (vliv na společnost), vztahu k pohanům, majetku církve a vnitřním teologickým rozepřím ve sledovaném období. Tato práce vychází ze současné odborné literatury zahraniční i české a komparace teorií a interpretací a pramenné literatury.
|
|
|
Jak se Respekt a Týden dívaly na severoafrické diktátory před revolucemi arabského jara a po nich
Hartman, Matouš ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Láb, Filip (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na tři severoafrické diktátory, které v roce 2011 svrhly revoluce tzv. arabského jara. Jedná se o Zína Abidína bin Alího v Tunisku, Husního Mubaraka v Egyptě a Muamara Kaddáfího v Libyi. V Tunisku revoluce začala, v Egyptě odstranila prozápadního vládce a ukončila tak stabilitu, kterou Mubarak garantoval svými vztahy se Západem a Izraelem. V Libyi zase revoluce vedly k válce. Práce porovnává způsob, jakým o těchto diktátorech psaly dva české týdeníky, Respekt a Týden. Oproti předrevolučnímu období (roky 2007 až začátek 2011) došlo ke zvýšení počtu textů věnujících se osobám diktátorů a částečně ke změně rétoriky vůči despotům. Nelze ale ponechat bez povšimnutí skepsi, která se objevovala vůči nastupujícím revolučním elitám. Rok 2011 znamenal jasný převrat a pro jednoho z diktátorů i smrt. Diktátoři byli v médiích prezentováni jako garanti stability regionu, Kaddáfí pak zvláště v Týdnu získal stereotyp téměř kabaretního autokrata. Změnila se i témata spojená s diktátory. Z afér a politických událostí redaktoři se začátkem roku 2011 přešli k textům o revolučním dění. Na některých místech se objevila i nostalgie po bývalých režimech a skepse vůči novým elitám.
|
host ::
RSS.